
Posezení u šálku čaje nemusí být spojeno jen s touhou po něčem teplém do žaludku či konverzační frází „... nedáte si čaj?". Rádi bychom vám představili mimo jiné i jeho tradici, blahodárné účinky a krajové speciality.
Historie čaje
Jedinečné vlastnosti této plodiny v podobě nápoje, dle všeho, objevil zhruba 2700 let před naším letopočtem tehdejší čínský císař, když zcela náhodou zachytil pár padajících lístků přímo do šálku s převařenou vodou určenou k pití. Neodolatelná vůně linoucí se k jeho nosu ho donutila ochutnat. Lahodné aroma spojené s okamžitým osvěžujícím účinkem chutí vladaře natolik ohromily, že prohlásil keř za zázračný. Do Evropy se dostal až o mnoho let později v 16. století našeho letopočtu. Od té doby slaví největší úspěchy především ve Velké Británii, Irsku a Japonsku.
Rozdělení
Čaje se dělí:
- na bílé, zelené, polozelené, černé a tmavé, záleží na tom, v jaké fázi kvašení (fermentace) se v době zpracování list nachází,
- podle oblasti růstu - např. indický nebo čínský, každá země má svá specifická území, což jsou další podskupiny,
- podle kvality lístků - nejkvalitnější jsou mladé výhonky s nejvyšším obsahem ceněných látek,
- podle obsahu – ovocné a bylinné.
Například zelený čaj údajně obsahuje až desetkrát více vitamínů než jeho černá varianta a působí blahodárně na celý organizmus. Dokonce se traduje, že je výborným pomocníkem při cestě za dokonalou postavou (stejně tak rooibos). Možná díky pozitivnímu vlivu na zažívání, střevní mikroflóru, antibakteriálním účinkům a antioxidačním schopnostem.
Příprava čaje
Všeobecné zásady správné přípravy čaje:
- směsi (nebo sáčky) vždy skladujeme na suchém a temném místě,
- vodu určenou k přípravě čaje vaříme minimálně po dobu 5-ti minut,
- do předem zahřáté konvičky vložíme čaj, poměr dle použitého druhu - uvedeno na příbalovém letáku, zalijeme vodou cca 95 stupňů celsia teplou, tudíž ne přímo bublající,
- nádobu vždy používáme jen na servírovaní čaje a nikdy nevymýváme pomocí saponátů, ideálním materiálem jsou porcelán, keramika nebo sklo,
- individuální je i doba louhování čaje, každý druh má své ideální podmínky k uvolnění všech látek,
- nezapomínáme před samotnou konzumací promísit, výluh má tendenci k usazování.
Dochucení čaje záleží na jednotlivci. Někteří tvrdí, že přidáním čehokoliv ztrácí svou nezaměnitelnou chuť. Například v Anglii je nejoblíbenější kombinace černého čaje s mlékem, Japonci zase dávají přednost zelenému druhu podávanému s čajovým pečivem, ruskou specialitou je servírovaní v samovaru. Ideální teplota pro konzumaci je údajně 60 stupňů celsia, ovšem opět je to individuální záležitost vkusu každého z nás, velkou roli zde hraje často i aktuální roční období – v horkém létu budeme nejspíš upřednostňovat chladnější variantu.
Tak trochu jiné čaje
Čaji také nazýváme totožně připravované nápoje z jiných druhů rostlin než čajovníku, jmenujme například:
- rooibos – lístky a malé větvičky africké rostliny Aspalathus linearis,
- maté – listy jihoamerického stromu Cesmína paraguayská,

- lapacho – vnitřní kůra stromů Tecome Lapacho (nejčastější výskyt Brazílie, Bolívie, Peru, severní Argentina a Paraguay),
- catuaba – kůra stromů deštného pralesa,
- vilcacora – kůra z kmene a kořenů liánovité peruánské rostliny (lidově též nazývaná Kočičí dráp).